|
16. setkání VSJ-Starý Týn 24-26.7.2020 Poslední aktualizace: 21.11.2020
Při psaní těchto řádků, už mi ani nepřipadá, jak pomyslně velký otazník byl nad pořádáním dalšího ročníku srazu motocyklů Jawa-ČZ. Jak mnozí z vás vědí, tak minulý ročník se konal v Severomoravském kraji v obci Klokočůvek. S milnou vidinou, že většina známých lidí dorazí plus několik přátel navíc, byl rozpočet nastaven na mnohem vyšší počet účastníků. Navíc bylo nutné dovést veškerou techniku a poté, co se nepodařilo sehnat místní kapelu, se náklady vyšplhaly na trojnásobek. Výsledný prodělek byl zaplatil další dva srazy ve Starém Týně, nicméně pořad se našlo pár lidí, co přispěli do společné kasy. Pak tu byla ta zatracená viróza, jejíž jméno se nesmí vyslovovat bez roušky a jako bonus zákazy a příkazy. Posledním faktem bylo znovu oživení některých věcí po dvou letech. Každá sranda něco stoji a záleží čistě na lidech, zdali se najdou společnou řeč a dají se do díla. Dnes mohu potvrdit, že návrat do Starého Týna, se přes všechny obavy a nástrahy podařil :).
Nevím jestli to bylo štěstí nebo jen souhra náhod, ale s odstupem se dá tvrdit, že se nám vyhnuly veškeré možní trable - teď rychle zaklepejte všichni na dřevo! Vše proběhlo bez větších komplikací neb se podařilo dílčí věci vyřešit díky schopným lidem. Ano, s dávkou jisté improvizace, takže vlastně normálka jako vždy. Důkazem je nechť naše společné foto viz níže...
Je čtvrtek ráno, panuje krásné počasí. Tu náhle zpěv ptactva přeruší plesknutí fošny o fošnu, trubky o trubku. To stavba podia začíná. Systém je jednoduchý, jedinec musí přesvědčit ostatní, že přece takhle jsme to určitě nějak stavěli...cílem je vyhnout se komentáři typu: ,, Máchale spadlo ti to, asi vítr..." Je evidentní, že "substance" na počátku stavby poněkud křehká, dnes by řeklo moderní víceúhlová stavba.
A podívejme se, zde již to připomíná něco na čem by se mohlo hrát. Konstrukce samodomo je prověřená léty...
Týnecká brána, kdo by ji neznal... Je to takový ježek v kleci, že nevíte o čem mluvím? Přijďte pomoc ji složit a porozumíte. Zub času se na ní podepsal ta patina je vidět i z dálky. Existují dvě brány ta menší je uskladněná v Týně, ta novější větší je uskladněná poblíž Tovačova, tímto zdravím Petra a Tomáše.
Zbývá už jen vyznačení příjezdové cesty, tady je nutno dobře mířit palicí na kolík, jinak má ten druhý po ruce i po zábavě. Vítr pak dva dny bude hrát na tyto dvoubarevné struny.
Je pátek, asi nejhezčí den plný očekávání, jaké bude počasí a kolik lidí přijede. Drak a Dračice pečlivě dohlíží na seznam přihlášených účastníků, do areálu smějí pouze motocykly české nebo československé výroby. Bylo tomu vždy tak, neb se našlo pár vetřelců nedbajíce toho, asi jinej gang! Pokud to někomu vadí, nechť si udělá svůj vlastní sraz. U vstupní brány se pořad něco děje a je to kolikrát i centrum centrum dění, viz společné foto. Doufám, že každý si všiml té značky s limitem 20 km za hodinu při výjezdu a opuštění kempu, když tam má rozmotanou tu dvojku...
Kemp se zaplňuje a motorka střídá motorku, nicméně přeplněno zde není, každý tu má dostatek prostoru a možná i část klidnějšího místa. Každý rok se někdo ukáže s něčím novým nebo s někým novým, chcete-li. Nikdy však nenarazíte na stejnou bandu. Vždy tu někdo chybí a nebo upřednostnil jinou akci, na výběr v dnešní době je toho opravu mnoho. O to víc nás těší, že se ten počet v Týně , se pořád drží zhruba na stejné úrovni. Z Moravy dorazily dva modré sudy od pána, který prý kdysi pracoval v Jawě, alespoň to říkal Rikouš. V nich se umístily dva špalky, resp. zbytky starých chmelových sloupů, které připravil Pája. Ano, nápad v Klokočůvku se zalíbil tímto zdravím Vaška.
Večer, při svitu ohně, nám zahrála opět naše oblíben kapela ŽÍVÁ HUBA. A když na večer chvíli zaprší, počasí nám nakonec přeje. Takže klasika, hraje se do jedné v noci a pak to kluci zabalí, kdy Martin tam ještě chvíli jede sólo na bedny. Ve dvě hodiny už je klid, přerušován jen hláškou od ponocného "Jawa žije!" tak do pěti do rána. Nicméně, když ve čtyři v noci procházím kempem, je slyšet jen chrápání kdesi od stanu.
Sobota, ráno jako malované a v hlavě orloj, ne to bude jen střízlivění. Tak honem omrknout snídani, protože kdo zaváhá ten má kocovinu ještě v poledne.
Cestou do jídelny míjíme zaparkovaní stroje, které v řadě za sebou pozorně čekají na své majitele a jistě už se těší na odpolední vyjížďku.
Mirda si pro nás přichystal příjemné překvapení na dopoledne. Ano mnozí již víte, tím překvapením byl tovární stánek Jawy! Nové motocykly, včetně očekávané novinky z Indie, přijeli představit ti nejpovolanější. Aneb dostalo se nám možnosti, obdržet na kladené dotazy odpovědi přímo od zdroje, jména přítomných pánů nebylo nutno ani představovat...kdo by je neznal. Všechny motocykly bylo možné osedlat a hojně se toho využilo.
Ta bílá by mi vyloženě slušela a jde mi k triku...
Jawa ve Staré Týně na setkání VSJ, díky bylo to krásné dopoledne...
Po obědě následovala společná vyjížďka na nedalekou nově postavenou rozhlednu. Jestli bych však měl něco vyzdvihnout ohledně společné organizace, tak to byla právě vyjížďka... Naprosto řízená pod kontrolou, tohle teda byla jízda a těch zatáček, jo pořádné vracáky v plném stoupání! Souhrou všech navigátorů s výměnou v půlce kolony byl dosílen hladký průjezd i větším městem. Někdo tam nahoře nám přál...bylo to parádní zatáčko braní.
První a jediná zastávka během vyjížďky, parkoviště nedaleko rozhledny s občerstvením.
Možná to bylo tím, že jsme měli ideální počasí a nebylo takové vedro. Co jed důležité, že nám nepršelo!
Sobotní večer byl tradičně na pohodu, grilovačka, promítaní fotek a dokonce proběhla i nějaká dražba předmětů. Povídalo se, hodnotilo a plánovalo, jako každý rok to uteklo hrozně rychle. S vidinou blížící se neděle, to někteří zapíchli dříve a o půlnoci tak bylo již výrazně klidněji, oproti pátku. V neděli nám ten sváteční víkend končí, ale jedno je jisté, jestli budou prodávat olej a benzín...
...uvidíme se opět v Týně!
Foto: Gábina, Máca, Mirda
|
