3. Jawa/ČZ víkend Volného Setkání Jawařů - Ostrava

Hlučín 12. - 14.9.2008

Předchozích dvou ročníků sem se nezúčastnil a tak sem se letos rozhodl, že se této akce zúčastním. Letos se toto setkání VSJ konalo v autokempu Jezero v Hlučíně. Stejně jako ty předešlé organizovala naše organizátorka Janka. Na cestu vyrážím už ve čtvrtek abych si cestu v pohodě užil a nemusel spěchat. Azyl mám domluvený u Jawadraka☺. Po cestě sem se  zastavil na pěkných a oblíbených místech. Do Kvasic dorážím přesně v předem domluvenou dobu☺. Po dlouhé cestě přichází zasloužená odměna v podobě návštěvy Jawadrakovi oblíbené hospůdky, kde doplňujeme potřebnou energii☺. Druhý den ráno po vydatné snídani se vydáváme na cestu směr Hlučín. Kolem půl druhé odpoledne přijíždíme do autokempu Jezero v Hlučíně. Janka dorazila 10 minut před naším dojezdem. Po zaplacení ubytování a vyřízení všech formalit, se jdeme konečně ubytovat. Hlad a žízeň na sebe nenechali dlouho čekat a tak jsme šli do místního bufetu na něco dobrého, ale už je po sezóně, takže nabídka je velmi omezená. A tak jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat do restaurace, kde budeme večer trávit většinu času. Po dobrém jídle se vracíme do kempu. Mezi tím do kempu dorážejí další účastníci tohoto setkání. Mezi těmito účastníky převažují pro nás známe tváře. Na setkání nemohl chybět ani Šumavský medvěd Jerzy☺.

Krátce po 18 hodině se vydáváme do zmíněné restaurace, která je od kempu vzdálená cca 1 kilometr. Po příchodu do restaurace hned od obsluhy dostáváme pokárání, že jdeme pozdě☺. Musím dodat, že obsluha byla velmi milá, krásná a příjemná slečna Míša. O zábavu nebyla rozhodně nouze, kdo byl tak vím o čem mluvím☺. Ovšem největší zábava se konala až v pozdních hodinách, více to tady nebudu raději rozmazávat☺. Měli jsme slíbenou sladkou odměnu, a tak jsme byli zvědaví jaká bude. Ale nebudu předbíhat.

V sobotu něco po 10 hodině se jelo na vyjížďku. Cílem vyjížďky byl zámek v Hradci nad Moravicí. Jak to už tak bývá, tak poruch jsme se nevyhnuli. Jel s námi člověk na veteránu značky ČZ a asi třikrát musel opravovat nějakou závadu. Nakonec jsme úspěšně dorazili všichni na parkoviště na náměstí, kde byla pauza na oběd. Ale nikdo z nás netušil, že se v okolí zámku zrovna koná svatba, a tak všechny okolní restaurace byly obsazené. To jsme ještě netušili jak složité je v tomto městě najít volnou restauraci. Ze třech, které byly na náměstí u zámku byly dvě obsazené kvůli svatbě a třetí zavřená. A tak jsme se vydali do města hledat nějakou restauraci. Musím podotknout, že to nebylo blízko. Cesta k zámku vede do prudkého a dlouhého kopce, takže tam jsme šli sice z kopce, ale zpátky… Za mostem nacházíme první hospodu, opět plná kvůli (nebudu sprostý) svatbě. Nějaký borec nám poradil, že tady kousek najdeme restauraci, kde dělají pizzu a i vaří. Restauraci jsme našli, ale nic jiného než pizzu tam nedělali. To by tak nevadilo, ale tak dlouho jsem ještě na pizzu nikde nečekal. Měli jsme totiž koupené lístky na prohlídku a potřebovali jsme to stihnout. Ovšem obsluha nám pizzu donesla až po 45 minutách čekání a to jsme nemohli nikdy stihnout, když nám za 10 minut začínala prohlídka a na zámek do toho kopce trvalo min. 15 minut. Už jsme se pomalu smířili s tím, že se prohlídky nezúčastníme. Všichni jsme byli hodně naštvaní. Jinak pizza byla vynikající. Prohlídku jsme samozřejmě nestihli, přišli jsme totiž pozdě. Nakonec Olda jako velký diplomat zařídil, že jsme šli na prohlídku z další skupinou. Naším průvodcem byl mladý muž a hned na začátku nás upozornil na svůj neobvyklý výklad☺. Prohlídka stála opravdu zato. Po skončení jsme se hned vrátili do kempu, protože na programu byly soutěže. Sice se nám moc nechtělo zúčastnit, ale nakonec byla sranda a dobrá zábava. Někteří to vzali spíše symbolicky jako např. já☺, ale někteří to vzali smrtelně vážně. A tak o souboje nebylo nouze. Soutěžilo se v tradičních soutěžích.

První soutěž byla jízda v pomalosti, to jsem dokonce jednou vyhrál☺. V druhem kole jsem ovšem vypadl. Druhá soutěž byla tlačení motorky, ale ovšem v sedě (to byl můj nápad☺). To sem takticky hned prohrál v první jízdě. Ti co měli za sebou už dvě kola, tak toho měli už plné kecky☺.

Po soutěžích na řadu přišlo vyhlášení těch nejlepších a k mému překvapení sem také byl mezi vítězi. Vyhrál sem od Libora Filáka nášivku péráka☺, je fakt pěkná. Musím jen dodat, že hlavní sponzor cen, které byly darovány pro soutěž byl právě Libor Filák. Tímto mu děkujeme.

Po soutěžích následovala volná zábava a mi jsme se opět odebrali do restaurace, kde jsme měli rezervaci. Opět jsme přišli pozdě a dostali jsme vyhubováno, za pozdní příchod☺. Byli jsme zvědaví na tu sladkou odměnu. Teda musím říct, že sem byl velice mile překvapen. Po chvíli nám naše milá obsluha Míša donesla tu zmiňovanou odměnu. Krásný dortík, viz foto. Tuto odměnu jsme dostali za výpomoc v restauraci, víc to tu radši rozmazávat nebudu☺. Ti co se zúčastnili ví o čem mluvím. Večerní zábava se vyvíjela skvěle jako na všech našich akcích. Zábavu jsme ukončili ve 12 hodin a šli na kutě. Zítra některé z nás čekala dlouhá cesta domů. Chtěl bych tady moc poděkovat krásné, milé slečně Míše, za obsluhu v restauraci a za zábavu, kterou jsme si s ní užili☺.

Suma sumárum: až na počasí, které mohlo být o trochu lepší bylo setkání super, opět se sešla parádní parta lidí, atmosféra také parádní, co dodat… Tímto bych chtěl za všechny účastníky poděkovat hlavní organizátorce tohoto regionálního setkání Jance. Děkujeme.

galerie

text: Riky

foto: Riky a spol.

Volné Setkání Jawařů