3. Jawa/ČZ víkend
Volného Setkání Jawařů - Ostrava
Hlučín 12. -
14.9.2008
Předchozích
dvou ročníků
sem se nezúčastnil a tak sem se letos rozhodl, že se této akce zúčastním.
Letos se toto setkání VSJ konalo v autokempu Jezero v Hlučíně.
Stejně jako ty předešlé organizovala naše organizátorka Janka. Na cestu vyrážím už ve čtvrtek abych si cestu v pohodě užil a nemusel spěchat. Azyl
mám domluvený u Jawadraka☺. Po cestě sem se
zastavil na pěkných a oblíbených místech. Do Kvasic dorážím přesně
v předem domluvenou dobu☺.
Po dlouhé cestě přichází zasloužená odměna v podobě návštěvy Jawadrakovi
oblíbené hospůdky, kde doplňujeme potřebnou energii☺.
Druhý den ráno po vydatné snídani se vydáváme na cestu směr Hlučín. Kolem
půl druhé odpoledne přijíždíme do autokempu Jezero v Hlučíně. Janka
dorazila 10 minut před naším dojezdem. Po zaplacení ubytování a vyřízení
všech formalit, se jdeme konečně ubytovat. Hlad a žízeň na sebe nenechali
dlouho čekat a tak jsme šli do
místního bufetu na něco dobrého, ale už je po sezóně, takže nabídka je velmi omezená. A tak jsme se rozhodli, že se
půjdeme podívat do restaurace, kde budeme večer trávit většinu času. Po
dobrém jídle se vracíme do kempu. Mezi tím do kempu dorážejí další
účastníci tohoto setkání. Mezi těmito účastníky převažují pro nás známe
tváře. Na setkání nemohl chybět ani Šumavský medvěd Jerzy☺.
Krátce po 18 hodině se
vydáváme do zmíněné restaurace, která je od kempu vzdálená cca 1 kilometr.
Po příchodu do restaurace hned od obsluhy dostáváme pokárání, že jdeme
pozdě☺. Musím dodat, že obsluha
byla velmi milá, krásná a příjemná slečna Míša. O zábavu nebyla rozhodně
nouze, kdo byl tak vím o
čem mluvím☺.
Ovšem největší zábava se konala až v pozdních hodinách, více to tady
nebudu raději rozmazávat☺.
Měli jsme slíbenou sladkou odměnu, a tak jsme byli zvědaví jaká bude. Ale
nebudu předbíhat.
V sobotu něco po 10 hodině
se jelo na vyjížďku. Cílem vyjížďky byl zámek v Hradci nad Moravicí. Jak
to už tak bývá, tak poruch jsme se nevyhnuli. Jel s námi člověk na
veteránu značky ČZ a asi třikrát musel opravovat nějakou závadu. Nakonec
jsme úspěšně dorazili všichni na parkoviště na náměstí, kde byla pauza na
oběd. Ale nikdo z nás netušil, že se v okolí zámku zrovna koná svatba, a
tak všechny okolní restaurace byly obsazené. To jsme ještě netušili jak
složité je v tomto městě najít volnou restauraci. Ze třech, které byly na
náměstí u zámku byly dvě obsazené kvůli svatbě a třetí zavřená. A tak jsme
se vydali do města
hledat nějakou restauraci. Musím podotknout, že to
nebylo blízko. Cesta k zámku vede do prudkého a dlouhého kopce, takže tam
jsme šli sice z kopce, ale zpátky… Za mostem nacházíme první hospodu, opět
plná kvůli (nebudu sprostý) svatbě. Nějaký borec nám poradil, že tady
kousek najdeme restauraci, kde dělají pizzu a i vaří. Restauraci jsme
našli, ale nic jiného než pizzu tam nedělali. To by tak nevadilo, ale tak
dlouho jsem ještě na pizzu nikde nečekal. Měli jsme totiž koupené lístky
na prohlídku a potřebovali jsme to stihnout. Ovšem obsluha nám pizzu
donesla až po 45 minutách čekání a to jsme nemohli nikdy stihnout, když
nám za 10 minut začínala prohlídka a na zámek do toho kopce trvalo min. 15
minut. Už jsme se pomalu smířili s tím, že se prohlídky nezúčastníme.
Všichni jsme byli hodně naštvaní. Jinak pizza byla vynikající. Prohlídku
jsme samozřejmě nestihli, přišli jsme totiž pozdě. Nakonec
Olda jako velký diplomat zařídil, že jsme šli na prohlídku z další
skupinou.
Naším průvodcem byl mladý muž a hned na začátku nás upozornil na svůj
neobvyklý výklad☺. Prohlídka stála
opravdu zato. Po skončení jsme
se hned vrátili do kempu, protože na programu byly soutěže. Sice se nám
moc nechtělo zúčastnit, ale nakonec byla sranda a dobrá zábava. Někteří to
vzali spíše symbolicky jako např. já☺,
ale někteří to vzali smrtelně vážně. A tak o souboje nebylo nouze.
Soutěžilo se v tradičních soutěžích.
První soutěž byla jízda
v pomalosti, to jsem dokonce jednou vyhrál☺. V druhem kole
jsem ovšem vypadl. Druhá
soutěž
byla tlačení motorky, ale ovšem v sedě (to byl můj nápad☺).
To sem takticky hned prohrál v první jízdě. Ti co měli za sebou už dvě
kola, tak toho měli už
plné kecky☺.
Po soutěžích na řadu přišlo
vyhlášení těch nejlepších a k mému překvapení sem také byl mezi vítězi.
Vyhrál sem od Libora Filáka nášivku péráka☺,
je fakt pěkná. Musím jen dodat, že hlavní sponzor cen, které byly darovány
pro soutěž byl právě Libor Filák. Tímto mu děkujeme.
Po soutěžích následovala
volná zábava a mi jsme se opět odebrali do restaurace, kde jsme měli
rezervaci. Opět jsme přišli pozdě a dostali jsme vyhubováno,
za pozdní příchod☺.
Byli jsme zvědaví na tu sladkou odměnu. Teda musím říct, že sem byl velice
mile překvapen. Po chvíli nám naše milá obsluha Míša donesla tu zmiňovanou
odměnu. Krásný dortík, viz foto. Tuto odměnu jsme dostali za výpomoc v restauraci, víc to tu radši rozmazávat nebudu☺.
Ti co se zúčastnili ví o čem mluvím. Večerní zábava se vyvíjela skvěle jako na
všech našich akcích. Zábavu jsme ukončili ve 12 hodin a šli na kutě. Zítra
některé z nás čekala dlouhá cesta domů. Chtěl bych tady moc poděkovat
krásné, milé slečně Míše, za obsluhu v restauraci a za zábavu, kterou jsme
si s ní užili☺.
Suma sumárum: až na počasí, které
mohlo být o trochu lepší bylo setkání super, opět se sešla parádní parta
lidí, atmosféra také parádní, co dodat… Tímto bych chtěl za všechny
účastníky poděkovat hlavní organizátorce tohoto regionálního setkání Jance.
Děkujeme.
galerie
text: Riky
foto: Riky a spol.
Volné Setkání Jawařů
|